Stephen King

TO (2017)

17. září 2017 v 16:09 | Karin
Viděla jsem. Slyšla jsem. A pořádně se bála.

Když se mě doma ptali, jaké to bylo, první co mě napadlo, bylo: strašný. Ale v tom nejlepším slova smyslu!
Naprosto chápu, proč je teď nutností TO vidět!
Tvůrci se drželi knihy a díky bohu za to. To dělá z filmu konečně horor s dobrým příběhem a hlubokou myšlenkou - konfliktem mezi dětstvím a dospělostí. Bylo tam neskutečné množství lekaček podpořené dětivou hudbou a jo, já jsem se hodně bála! A zakrývala jsem si oči! A chtěla jsem asi za dvacet minut jít domů! Ale vydržela jsem.

To, kapitola první, mapuje první setkání šesti kluků a jedné dívky se strašlivým klaunem Pennywisem (a nejenom jím) během léta (v knize je to léto roku 1958, ve filmu je výrazný posun až do roku 1989). Dětští hrdinové jsou úžasné, oblíbíte si každého z nich a budete jim fandit.
Prostě skvělá adaptace. Ale na pokračování, které bude mapovat dospělost hlavních hrdinů (o 27 let později) a jejich druhé střetnutí s klaunem, už nepůjdu. Nemám na to tu odvahu...

Mr. Mercedes

16. září 2017 v 9:06 | Karin
A je tu další článek o adaptaci knihy Stephena Kinga. Ten poprask kolem filmového trháku TO, který s přehledem pokořil rekordy v tržbách za první den i víkend, jistě nikomu neunikl, ať už jste fanda nebo ne.

Mr. Mercedes je miniseriál o deseti dílech (k dnešnímu dni 16. 9. 2017), jich bylo odvysíláno pět. Hodnocení na čsfd 81% je směrodatné, neboť tohle se povedlo!
Ukazuje se, že pokud se scénáristé a režiséři drží předloh, funguje to.
V hlavních rolích vynikají mně dosud neznámí herci: Harry Treadway jako mercedesový vrah Brady a naprosto dokonalý Brendan Gleeson jako detektiv ve výslužbě Bill Hodges. Seriál by měl mapovat první knihu z třídílné detektivní série a jestli v podobném tempu půjde dál, rozhodně fandím nápadu, aby zfilmovali i další dvě knihy (Právo nálezce a Konec hlídky).
Nejsem odborník na hodnocení seriálů a navíc ještě není hotovo, a tak vám doporučím jediné: zkuste mrknout na první dvě epizody a uvidíte. To teda uvidíte!
Moje recenze na knihu je k přečtení zde.

Výsledek obrázku pro mr mercedes

Film Temná věž - ne, raději knihu

2. září 2017 v 22:03 | Karin
Nejprve vás musím upozornit, že jsem čtenář, fanoušek Temné věže. Byla jsem jí políbena a uchvácena, strhnuta. Tudíž nejsem nezaujatá a jsem znalá. Nevyrůstala jsem na Venuši a tudíž mi už před návštěvou kina bylo jasné, že film nemůže být stejně dobrý jako kniha, natož knižní sága. O tom, že by snad mohl být lepší, jsem neuvažovala ani vteřinu.
Ale netušila jsem, jak až moc to jde za velký prachy zbabrat.
Kdybych neznala tvorbu Stephena Kinga (a v životě neviděla moc dobře natočených filmů), asi bych si to užila. Tohle byla jednohubka a navíc skoro bez chuti.
Jsem optimista, a tak jsem po pár minutách přestala uvažovat stylem "tohle bylo jinak" a "adaptaci" Temné věže brala jako její rozšíření. Chyba.
Nebudu vás nudit výčtem toho, co všechno bylo v knize jinak, ale neodpustím si to nejdůležitější: Pistolník Roland není posedlý pomstou Muži v černém, ale touží najít Temnou věž! Celou dobu k ní putuje! A ona je obklopena rudými růžemi (jak to mohlo být díky filmovým efektům krásné)...
Nebudu vás nudit výčtem toho, co tvůrci osekali na tu nejzákladnější myšlenku a jak film nepůsobí mysticky, fantaskně, ale jako plytká akční honička napříč dvěma světy.
Děj se soustředí na klučinu (osvíceného) Jakea z našeho Klíčového světa, který je sužován vidinami hrůzy páchající Mužem v černém. To byla dobrá myšlenka, která funguje. Ale smutné je, že mu pak pistolník tak trochu hraje druhé housle a nemá prostor se ukázat.
Co se mi líbilo? Představitel Jakea - sympatický, uvěřitelný, talentovaný. McConaughey byl skvělý Muž v černém, tomu jsem tleskala. K tomu, že pistolníka, který má vypadat jako Clint Eastwood, hraje černoch, se vyjadřovat nebudu. Měl hezký kostým. Ale to mu moc nepomohlo. Odrecituje si svoje, ale chybí mu srdce.
Závěr? Vměstnat takhle komplexní a rozhodně geniální knižní ságu do 90 minut je holé šílenství a nechápu, jak na to mohl King kývnout. Je to jakoby chtěli vměstnat Martinovu Píseň ledu a ohně do hodinky a půl. Na druhou stranu, ti kteří nečetli, si třeba díky filmu po knize sáhnou a budou příjemně překvapeni. I já jsem znovu s láskou otevřela Pistolníka.Související obrázek

Rozhovor se Stephenem Kingem o novém filmu TO

1. září 2017 v 22:56 | Karin
Za pár dní má premiéru nejnovější filmové zpracování jedné z nejděsivějších knih, které kdy byly napsány - TO od Stephena Kinga. Jen těžko byste hledali někoho, kdo nezná alespoň obrázek děsivého klauna Pennywise. Knihu podle autora čtlo až sedm milionu lidí!
V rozhovoru se Stephen King rozpovídal nejen o nejnovějším filmu, ale i o dalších chystaných projektech.
Interview naleznete na stránkách nakladatelství BETA: http://www.knihybeta.cz/clanky-exkluzivni-rozhovor-se-stephenem-kingem.html

(A co nevidět vám sepíšu dojmy z filmového zpracování Temné věže. Už jste ji taky viděli? A co na ni říkáte?)

Druhá polovina roku 2017 plná adaptací S. Kinga

17. června 2017 v 10:34 | Karin
Ať žije Král.
V posledních dnech mě o spánek okrádá sledování jednoho z nejlepších seriálů poslední doby Stranger Things. To, že je nejlepší, si nemyslím jen já, ale i většina uživatelů Česko-Slovenské filmové databáze, kteří jej hodnotí jako 23. nejlepší seriál s průměrným hodnocením 91%. A není tajemstvím, že jedním z inspiračních zdrojů pro scénáristy bylo celoživotní dílo Stephena Kinga. Fanouškové si jistě povšimnou, že už logo seriálu je nápadně podobné použitým fontem názvům kingových knih z 80. let. A věřte mi, budete se bát! Seriál totiž využívá motivy ze všech dobrých hororů, fantasy a mysteriózních filmů posledních 40 let.

A co nás letos ještě čeká?
Už za pár dní (22. 6.) má premiéru desetidílný seriál MLHA.
8. srpna všichni poběžíme do kina na dlouho odkládanou TEMNOU VĚŽ!
V srpnu se dočkáme také desetidílného seriálu PAN MERCEDES podle stejnojmenné knihy.
Začátek září přinese pořádnou poraci strachu (pro ty odvážné, kteří na to půjdou do kina) - první část nejdelšího hororu S. Kinga - TO! (Z původní adaptace mi stačila jen úvodní scéna k tomu, abych měla chuť utéct od televize někam daleko.)
Na podzim bude i GERALDOVA HRA a snad i český krátký film Jsem brána.
Milovníci prokrstinace budou zásobeni :) a my, kteří na prokrastinaci nemáme čas, prostě zase budeme míň spát.

Temná věž (The Dark Tower) trailer

3. května 2017 v 11:06 | Karin

První trailer k filmové adaptaci série knih Stephena Kinga Temná věž je tu! V hlavní roli jako Muž v černém - Matthew McConaughey a jako Pistolník - Idris Elba.

Postery zde

The Colorado Kid vyjde v červenci

4. dubna 2017 v 10:17 | Karin
Letos se toho kolem Stephena Kinga hodně děje a to i v našich končinách. Tímhle mi hned zrána rozradostnilo den Nakladatelství Beta. Tajuplný román vyšel v originále roku 2005 v Hard Case Crime (ve stejné řadě se objevil později i jeho Lunapark, všimněte si podobnosti přebalů). Snad i tentokrát si naše nakladatelství jen mírně přebal upraví a zachová jeho původní ráz.
The Colorado Kid se stal volnou inspirací k seriálu Haven (běžel mezi lety 2010-2015).

Filmová adaptace TO (2017)

29. března 2017 v 19:54 | Karin
Už 8. září se dočkáme nové filmové adaptace románu TO Stephena Kinga.
Nyní byl zveřejněn nejen první poster, ale hlavně zdařilý trailer!
Užijte si to! A vyhýbejte se kanálům, děti...

Oficiální poster k Temné věži

19. března 2017 v 18:36 | Karin
V českých kinech bychom se filmu měli dočkat 27. 7. 2017.

Sbírka dosud nepublikovaných esejů Stephena Kinga vyjde v září 2017

7. března 2017 v 21:22 | Karin
Přinášíme vám čerstvou novinku. Tak čerstvou, že se správci facebookového profilu nakladatelství Beta nejspíš ještě kouří z klávesnice. V září vyjde dosud nepublikovaná sbírka esejů Stephena Kinga, která se v originále jmenuje Danse Macabre, tedy Tanec smrti a vyšla již v roce 1981. Zabývá s žánrem hororu napříč médii, tedy v tisku, rozhlase, filmu a komiksu, a také vlivu, jaký mají tehdejší společenské obavy a úzkosti vliv na žánr. King také zkoumá, jaké vlivy působí na jeho vlastní tvorbu a zajímavé textové žánry 19. a 20. století.
Žánr hororu zkoumá i z historického hlediska (ve viktoriánské éře) a především mezi lety 1950 až 1970. Je to vlastně taková anatomie hororu (jak trefně knihu pojmenovali ve Francii). Více informací naleznete na anglické wikipedii.
Nezbývá mi, než konstatovat, že se máme na co těšit. King již svým dílem O psaní dokázal, že i jeho nebeletristické texty jsou přínosné.
Budeme vás informovat o dalším vývoji událostí. A v září si s králem hororu zatančíme!

Ediční plán nakladatelství Knihy Beta přinese nové "kingovky"

26. ledna 2017 v 9:58 | Karin
Nový ediční plán nakladatelství Knihy Beta na první polovinu roku 2017 slibuje úžasné počtení. Jak už je tradicí, Beta jako výhradní vlastník autorských práv vydává každoročně několik knih Stephena Kinga - ať už jde o nově přeložené, nebo beznajně vyprodané tituly. Do června 2017 se můžeme těšit na knihu Čtyři po půlnoci, která v originále vyšla jako celek, Beta ji již podruhé vydává na dvě části po dvou povídkách. První kniha vycházející hned v únoru obsahuje povídky Časožrouti a Skryté okno do skryté zahrady. Že vám název druhé povídky něco říká? Povídka byla v roce 2004 zfilmována (v češtině jako Tajemné okno) a roli podivínského spisovatele žijícího na samotě u jezera si střihl úžasný Johnny Depp. Film rozhodně stojí za shlédnutí a povídka za přečtení.
Druhá kniha naplánovaná na květen obsahuje Policajta z knihovny a Slunečního psa. Dokonce i se stylovou obálkou. Co mě od koupi odrazuje je brožovaná vazba. Jsem fanoušek Kinga, svoje knížky si hýčkám, ale když přečtete čtyřsetstránkovou knihu v měkké vazbě, je to na ní hned poznat. Navíc jsem po první části knihy onehdy tak zatoužila, že jsem na bazaru zakoupila pevnou vazbu (a stála mě přes pět stovek). A jsem za to ráda. Mám pocit, že neznám moc fanoušků Kinga, kteří by se v Beťáckých měkkých vazbách vyžívali...
A aby toho nebylo málo, bude i dotisk druhé části Temné věže - Tří vyvolených. Třikrát sláva.
Více o chystaných novinkách od Bety naleznete na jejich stránkách zde.

Jsem brána - český nezávislý film podle povídky Stephena Kinga

3. ledna 2017 v 12:53 | Karin
První český film natočený podle povídky Stephena Kinga ze sbírky Noční směna má za sebou premiéru na prestižním festivalu scif-i a hororu v Sydney.
Patnáctiminutový film natočen z pohledu hlavního hrdiny - kosmonauta infikovaného během mise na Venuši podivným virem. Prsty mu mutují a pokrývají je oči, kterými mohou mimozemšťané pozorovat náš svět. Hlavní roli ztvárnil mim Radim Vizváry (ve filmu jsou z něj vidět jen ruce).
Režisérem je Robin Kašpařik, který oslovil Stephena Kinga prostřednictvím dopisu. Je známo, že King je ochotný pomáhat mladým tvůrcům, takže českému režisérovi film prodal za symbolický jeden dolar pod podmínkou, že snímek nesmí vydělat ani korunu. Jsem brána tak vznikl především díky sponzorům a lidem s láskou filmu, kteří byli ochotní pracovat zadarmo nebo za symbolickou odměnu.
Film je unikátní tím, že je natočen ve dvou verzích - první klasická je určená pro promítání na festivalech a druhá revoluční metodou tzv. fulldome, která bude promítána v planetáriích do obřích kupolí (kam se běžně promítá hvězdná obloha). Nejobtížnější bylo podle režiséra vytvoření náročných počítačových efektů, s kterými mu pomohl hollywoodský trikař Gene Warren III. Jen vznik vesmírné mlhoviny trval filmařům rok a půl.
Snímku Jsem brána jsou věnovány celé webové stránky, takže pro více informací doporučuji rozkliknout zde.
A první trailer si můžete vychutnat například zde.
Vzhledem k inovativnímu pojetí filmu jistě půjde o neopakovatelný zážitek, který ještě umocní prostorový zvuk. A pokud vím, je Robin Kašpařík průkopníkem, neboť sci-fi horor ve fulldome před ním nikdo nevytvořil. Máme se rozhodně na co těšit! Čest zlatým českým ručičkám a odvaze vyzkoušet něco nového.

Konec hlídky

2. ledna 2017 v 23:17 | Karin
Tak jako každý rok před vánoci, vydává nakladatelství Beta novou knihu Stephena Kinga. V roce 2016 je to třetí díl série o Billu Hodgesovi s názvem Konec hlídky. Předchozí části Pan Mercedes (Beta - Pavel Dobrovský, 2014) a Právo nálezce (Beta - Pavel Dobrovský, 2015) se v Americe staly bestsellery. Tentokrát anotace hlásá, že ačkoli šílený vrah Brady leží zdánlivě bezbranný na nemocničním lůžku, jeho mozek pracuje a přemýšlí o pomstě. Nemůže se smířit s tím, že se mu nezdařil atentát na stadion plný dětí čekajících na koncert a právě detektiv ve výslužbě Bill Hodges musí zabránit dalším ztrátám nevinných lidských životů. Po boku mu samozřejmě budou stát Holly i Jerome, které znáte z předchozích knih.
Nemusíte se bát, že si nerozvzpomenete na první díl, protože King hned v úvodu vše připomíná.
Pokud se chcete navnadit, ukázku z knihy naleznete zde: https://issuu.com/knihybeta/docs/konec_hlidky_ukazka/4.
Moje recenze tu snad bude přidána co nevidět.
A nesmí chybět ani pořádně temný trailer!

Stephen King - Bazar zlých snů (Potěšení z dobrého příběhu dvacetkrát jinak.)

11. července 2016 v 18:41 | Karin
Stephen King: Bazar zlých snů. Beta - Pavel Dobrovský, 2016. Překlad Linda Bartošková. 472 stran.

Nejnovější počin z pera mistra hororů zajisté potěší nejen jeho skalní fanoušky. V úvodu k celé sbírce povídek King píše, že mu tvorba povídek dělá radost a je to zjevné - na své si díky žánrové nevyhraněnosti sbírky přijdou milovníci strašidelných příběhů, sci-fi, nostalgických povídání a dokonce i poezie.
Každý z příběhů je opatřen krátkým úvodem, ve kterém se dozvíte něco o prvotních impulsech, které vedly k jejich napsání. Budete ohromeni, jak malé postrčení mnohdy vede k napsání dobré povídky.
King ve sbírce "prodává od všeho trochu" - na své si přijdou milovníci příšer ve stylu Christiny, nebo naopak malých démonů ukrývajících se v těle dítěte, milovníci elektronických knih, příběhů z vězeňského prostředí, postapokalyptických příběhů v duchu Svědectví, i ti, kteří prostě milují, když zůstanou na konci vyprávění hledět s otevřenou pusou. Nechybí ani Kingovy typické sarkastické poznámky, humor, literární a hudební odkazy i mnou oblíbené zdánlivě bezvýznamné detaily a výčty (třeba toho, že má hlavní hrdina v brašně zvětšovací sklo, nejnovější vydání Zámku a klíče - dílo Kingova syna Joe Hilla - a svačinový sáček s několika slepovanými sušenkami Oreos s dvojitou náplní.)

Název knihy navozuje dojem, že půjde vesměs o hororové a děsivé příběhy, tak tomu ale i přes všudypřítomnou smrt není. Nakonec to ale vůbec nevadilo, protože Kingovy příběhy mají vždycky zuby, na to se můžete spolehnout. Tím chci skončit, protože: "…je to v podstatě příběh jako každý jiný, což znamená, že si ho máte spíš vychutnat než rozebírat."

Stephen King - Právo nálezce

3. ledna 2016 v 20:20 | Karin
Stephen King: Práco nálazce. Beta - Pavel Dobrovský, 2015. 334 stran.
Druhé pokračování série detektivních příběhů o Billu Hodgesovi nese název Právo nálezce. Stará parta z "Pana Mercedesa", sestávající se z bývalého policisty, mladého černošského chlapce a poněkud zvláštní postarší dámy, však tentokrát nehraje v příběhu hlavní roli. Té se ujímá třináctilétý chlapec a proti němu stojící vrah, bývalý trestanec odsouzený k doživotí. Chlapec totiž najde něco, co patří odsouzenci a to si pište, že ten to bude chtít zpátky. Záporák Morrie není tak zajímavý jako psychopatický vrah Brad z Pana Mercedesa, je to cvok, fanoušek číslo 1 (vzpomeňme si na Misery i ve chvíli, kdy použije sekyru), ale přitom ve vás nevyvolá tolik různých emocí, jako "Pan Mercedes". Je méně psychologicky propracovaný a vlastně vám ho nemůže být ani trochu líto.
King nezapomíná pošťuchovat čtenáře a jakoby mu prozrazovat budoucí události. Čtenáře také zajisté potěší odkazy na současné filmy, knihy, technologie. Bohužel se dvě třetiny knihy v podstatě nic neděje a jde jen o vyprávění ve dvou časových rovinách 1978 a 2010.
Podle mě byla z celé knihy nejlepší poslední kapitola, ve které King navnadí čtenáře na třetí pokračování série a objeví se tam i trochu toho "paranormálna". Právě proto se těším na další díl.

****

Stephen King - Lisey a její příběh

7. dubna 2015 v 11:11 | Karin
Stephen King: Lisey a její příběh. Beta - Pavel Dobrovský, 2007. Překlad Linda Bartošková. 464 stran.
Lisey Landonová je již dva roky vdovou. Její muž Scott Landon byl slavný americký spisovatel. Lisey stále žije v jejich domě a konečně se pouští do vyklízení manželovy pracovny. Na scéně se objeví šílenec Dooley, který chce pro jednoho profesora (krále Inkunků) získat Scottovy dosud nepublikované práce a je jasné, že to bude Lisey bolet nejen duševně. Příběh má několik rovin - přítomnost, minulost, na kterou si Lisey rozvzpomíná, a Bájodolí, fantazijní místo s tůní, kam všichni chodíme pít.

Mohla bych knihu shrnout jako: Další úžasný příběh nejen o cestování mezi světy, minulostí a současností, ale i o příšerách, které ty světy skrývají. O děsivých chechtácích, které King nemusel ani pořádně popsat a stejně se mi ježily chlupy na rukách, o NĚKOM s grošovaným bokem, o famagorech a magorech z našeho světa, o krvavých dardách, stříbrných rýčcích, o bestiích ve sklepě.

Kniha má pomalejší začátek, ale pak už je to neuvěřitelná jízda. Lisey je trochu nudná ženská, zato pasáže ze Scottova dětství byly typicky kingovské a bylo v nich vše, co King umí. To, jak se to krásné snoubí s něčím hrozně děsivým.
"My tomu říkáme krvavá darda. Je to zvláštnost. Tatínek mně a Paulovi říkal..." S. 111.
King se nevyhýbá psychologii, kolikrát se mi chtělo až brečet, protože vím jaké to je, mít strach o své milované. A tak vím, že minulosti neutčete. " 'Všechno je minulost, ale nic z toho neskončilo!' vykřikla podrážděně. 'V tom je ta zasejřená potíž!' " S. 292.
Líbily se mi ty drobnosti ze společného života manželů Landonových, jejich vlastní jazyk. To mně přivádí k pokloně pro překladatelku, protože odvedla vážně kus dobré práce (nejspíš má vlastní tůni se slovy).
A samozřejmě se nejde vyhnout úvahám, jak moc je kniha autobiografická? Hlavní postavy mají podobná jména (Scott, Steve), pili, měli těžké dětství, měli bráchu, který jim tiskl na starém lisu povídky, žili v Maine, možná by se i podle názvů Scottových knih daly poznat ty Kingovy, a nebo taky ne...
Tohle byla moje poslední dosud přeložená kingovka, už mám přečteno všechno. Nezklamala mě. Ačkoli jsem ji četla nadvakrát (poprvé půjčeno v roce 2010, jak mě taktně knihovnice upozornila - nedočteno).
Díky, sai Kingu.

Kingovo Osvícení v čarodějnickém dílu Simpsonových

24. března 2015 v 15:00 | Karin
No ono to ani tak nebude to Kingovo Osvícení jako Kubrickovo, ale je to vážně super podívaná. Ve zkratce převyprávěn celý film s dost směšnými úpravami. Hádejte, kdo tak asi bude majitel hotelu? :)

Dostupné online tady: http://simpsonovi.nikee.net/index.php?video=111

Stephen King - Pan Mercedes (2014)

25. února 2015 v 22:01 | Karin
Pan Mercedes
Stephen King: Pan Mercedes. Beta - Pavel Dobrovský, 2014. Překlad Linda Bartošková. 376 stran.
"V nuzném městečku na americkém středozápadě dojde k neštěstí - neznámý řidič v ukradeném mercedesu úmyslně vjede do fronty nezaměstnaných před pracovní agenturou a na místě zůstane osm mrtvých a patnáct zraněných. Řidič z místa činu ujede.

Po několika měsících dostane vysloužilý zatrpklý policista ze stejného městečka podivný dopis od kohosi, kdo se k činu přihlásí a zároveň oznámí, že chystá mnohem strašlivější útok - plánuje zmasakrovat tisíce lidí. Policistu to probudí z letargie a nastane závod s časem, aby zločinci ve vražedném útoku zabránil." viz Databazeknih.

Po Lunaparku je Pan Mercedes ještě větší detektivka. Tentokrát s detektivem ve výslužbě, jednou trochu bláznivou dámou a inteligentním mladým mužem, kteří stojí proti bláznivému maniakovi. Pan Mercesed, ten vrah, je dokonale psychologicky prokreslená postava se všemi těmi hrůznostmi, co to obnáší (nabízí se srovnání s vyšinutou Annie z Misery). Bohužel už od samého začátku víme, kdo je vrah, a proto nám nezbývá nic jiného, než se tahat za vlasy a doufat, že na to co nejdřív přijde vysloužilý detektiv Hodges (a že mu to teda trvá). Na jednu stranu jsem nadšená ze všech těch podrobností (kdo pije jakou kolu, kolik kafe a proč, pár odkazů na rockovou muziku), na tu druhou byla první polovina knihy šíleně zdlouhavá. Oživily ji snad jen přepsané dopisy od Mercedesového vraha a jejich následný rozbor. A pak konverzace detektiva a mercvraha pod Modrým deštníkem. Nelze nezmínit i mistrův smysl pro sarkastické poznámky, u kterých úlevně vyprsknete smíchy, než vás zase rychle vyděsí/šokuje/napne.
Mám mnohem raději jeho knihy o paranormálních jevech, kde se podle mě naplno projevuje jeho vypravěčský talent. Ale ano, líbila se mi. Jsem kingofil, nejsem nezaujatá.

Stephen King - Osvícení

3. listopadu 2014 v 21:19 | Karin

Návštěva nejděsivějšího hotelu světa

Stephen King: Osvícení. Laser, 1993. 404 stran.

Osvícení vyšlo poprvé v roce 1977 v nákladu padesáti tisíc výtisků a stalo se prvním bestsellerem Stephena Kinga v pevné vazbě. O tři roky později natočil Stanley Kubrick hororovou klasiku s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. U nás vyšlo poprvé až v roce 1993.
Jack Torrance je alkoholik, bývalý učitel, manžel a otec pětiletého Dannyho. Získá místo zimního správce hotelu
Overlook - dějištěm románu. Malý Daniel je skutečným hrdinou příběhu. Chlapec má zvláštní dar, takzvané osvícení - dovede zachytit myšlenky ostatních lidí, použít telepatii, vidí duchy, má imaginárního kamaráda a ten mu ukazuje budoucnost. Hotel je zlé místo, žije si vlastním životem a postupně přetváří Dannyho otce v maniaka, před kterým nemá rodina kam utéct. Čtenář s rostoucí hrůzou přihlíží, jak zlo postupně sílí, roste. Jsme svědky děsivých úkazů umocněných viděním pětiletého dítěte. Je to zejména duchařský příběh, protože Overlook je plný mrtvých, jež nenašli po smrti klid. Nejděsivější scénou je bezesporu návštěva pokoje 217, ve kterém sídlí pozůstatek ženy utopené ve vaně. King se přiznává, že mu dělalo potíže kapitolu dopsat, protože se bál ještě víc, než ten malý kluk. Malý Danny se pro mě stal největším knižním hrdinou. Postava Jacka Torrance je propracována do nejmenších detailů a jeho postupná proměna v šílence je vykreslena s naprostou dokonalostí. Je připraven všechny povraždit. Autor není nazýván mistrem hororu bezdůvodně. Spisovatel se nebojí použít nějaké to sprosté slovo, zdůrazňuje drobné detaily (například Jack kouří cigarety Luckystrike) a jak je u Kinga zvykem, kniha musí skončit totální destrukcí všeho. Strach i brutalita v závěru nedají nikomu spát, proto nedoporučuji číst si o samotě a pozdě večer.
Osvícení je natolik oblíbené, že čtenáři volali po pokračování - každého zajímalo, jak se s tím vším dokázal Danny vyrovnat a co/kdo z něj vlastně vyrostl? Proto se k němu King loni vrátil prostřednictvím románu Doktor spánek. Nutno podotknout, že styl psaní se naštěstí příliš nezměnil, ačkoli se zdá, že děj je pokračováním nejen Osvícení, ale i Prokletí Salemu. Staří známí se vrací, nejen Danny, ale s ním i všechny strašidla včetně dámy z pokoje 217
.

A Good Marriage - zfilmovaná povídka S. Kinga

21. srpna 2014 v 10:01 | Karin
Letos vychází zfilmovaná povídka Dobré manželství. Od 3. října bude v kinech a zároveň také na iTunes i v jiných obchodech s digitálním obsahem. Vychutnejte si první trailer:
Povídka v překladu Dobré manželství se objevila v souboru povídek Černočerná tma z roku 2010 (u nás 2011).
Podle serveru csfd.cz nás v roce 2015 čekají zfilmované: The Ten O´Clock People, Svědectví (na to jsem obzvlášť zvědavá), Jsem brána, TO (nejstrašidelnější ze všech). Geraldova hra, Puls a snad i Temná věž.

Nová Carrie (2013)

8. října 2013 v 10:32 | Karin
V New Yorku si vyzkoušeli, jak vypadá telekineze v praxi. Postavili "kavárnu" a čekali, až přijdou nic netušící hosté.
Skvělá promo akce před plánovanou premiérou Carrie. U nás v kinech od 17. října 2013.


Jak hodnotit génia. Stephen King - Temná věž

18. září 2013 v 12:40 | Karin
Stephen King: Temná věž. Beta - Pavel Dobrovský, 2010. 728 stran.
Nevím, zda si vůbec smím dovolit hodnotit génia.
Nevím, jestli se mi ještě v žvotě poštěstí zažít takové dobrodružství napříč osmi knihami.
Nevím, potkám-li po cestě takové společníky jako byl Roland, Jake, Ochu, Eddie a Susannah. Ka-tet.

Trvalo mi týdny, než jsem se odhodlala otevřít poslední díl série. Jakobych se bála otevřít ty dveře, protože se za nimi může skrývat příšera. Možná pavouk bez jedné nohy s červeným znamením karmínového krále. Možná upíři. Určitě smrt. Znám sai Kinga dost dlouho na to, abych věděla, že nemá v oblibě dobré konce.

Ka se rozdělilo. Jake, Ochu a otec Callahan se vydali zachránit Miu (i jejího chlapíčka). Eddie a Roland se vrací od spisovatele Kinga v klíčovém světě - museli zařídit pár věcí ohledně růže na prázdé parcele a společnosti Tet.
Mia porodí chlapíčka - syna Rolanda a Karmínového krále. Napůl člověk a napůl pavouk. Velmi nebezpečný a velmi hladový. Toužící po jediném - zabít pistolníka, svého Bílého otce.
Společenství má hlavní úkol - zachránit poslední dva zbývající paprsky. Jak? Osvobodit bořitele a zachránit v klíčovém světě toho spisovatele před smrtí - zachránit ho před koly dodávky v roce 1999. Protože všechno je devatenáct.
A nakonec zabít Flaga (chcete-li Waltera), pavouka Mordreda a ve věži zničit šíleného Karmínového krále.

Krásně povyprávěno, jako obvykle. Odkazy na další díla, postavy... jakoby se snažil tím uzavřít vše, co mu zbývalo.
Běžně knižní hrdiny neoplakávám, kdepak, ale ... Steve, co takhle jednou "dobrý konec", když už se tě vydali zachránit?
Když už jsem u toho Kinga-postavy, jeho použití pro mne nebylo na obtíž. Dokonce se mi moc líbilo, i když rozdělilo fanoušky na ty, kteří jsou pro a ty, kteří nesouhlasí. Také výskyt deux ex machina se do mystického světa hodil a říkejte si co chcete. King své dluhy splácí, přestože jej Pistolník nenávidí.
Zarazilo mne, že ani jeden z největších padouchů společenství vážněji neohrozil. Z Flaga se vyklubala jakási pouťová atrakce, což se vzhledem k počtu nočních můr, které mi přivolal, zdá jaksi nepatřičné. Karmínový král je šílený, to ano. Ale vypadá spíš jako vzteklý Santa, který to přehnal s kofeinem, než jako obávaný zloduch nejvyššího řádu. A Mordred? Nakonec je mi ho i líto.

Přišel konec, kterého jsem se tolik bála. Konec dlouhé cesty, konec Paprsku, který spojuje Medvěda Šardika a Želvu
Maturina skrze Temnou věž. Konec něčeho geniálního, nad čím strávil přes třicet let a já několik týdnů. Srdce mi divoce buší, jako bych šla po těch točitých schodech věže spolu s Rolandem (který vypadá určitě jako Clint Eastwood), v očích slzy, protože ani ... není tak úplně pryč.
Želva zpívá. Růže šeptají.


"Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách."


Je to všechno.
Stačí to.
Říkám díky, sai Kingu.
Dlouhé dny a příjemné noci.

Stephen King: Temná věž. Beta-Dobrovský, Praha 2010, 728 s.

Stephen King: Závan klíčovou dírkou

2. července 2013 v 11:20 | Karin
Stephen King: Závan klíčovou dírkou. Beta - Pavel Dobrovský, 2013. 248 stran.
Dlouho očekávaný v pořadí osmý díl cyklu Temná věž, který ale patří někam mezi Čaroděje a sklo a Vlky z Cally... tedy by se dal označit jako Temná věž 4 a 1/2.

"Pokud jde o mě, s radostí jsem zjistil, že moji staří přátelé mají přece ještě co říct. Byl to velký dar, když jsem se s nimi po letech, kdy už jsem si myslel, že jsem všechny jejich příběhy odvyprávěl, potkal znovu."
Stephen King - Předmluva k Závanu

Kniha je rozdělena do tří podčástí - tří samostatných příběhů. King to má evidentně v oblibě. Nebojte se, nevyzradím, jak to dopadne.
V první části nazvané Smrtidech se znovu setkáme s pistolníkem Rolandem z Gileadu a jeho ka-tet: Jakem, Eddiem, Susannah a brumlákem Ochem, který v této části příběhu sehraje podstatnou roli. Brumlák, pro ty, kteří nečetli Temnou věž, je zlatooké zvíře ze Středosvěta. Putují společně po stezce paprsku k Temné věži. Po cestě narazí na pomalu tekoucí řeku, na jejímž břehu stojí jakási zelená stodola, kterou obývá starý převozník. Pomáhá jim přes řeku a od něj se také dozvídají, proč se brumlák poslední dobou chová tak divně - otáčí se k severozápadu a zvedá čenich. Cítí, že přijde smrtidech.

"Váš troken ví, že se to blíží," poznamenal Bix. Podíval se na Rolanda.
Stephen King: Závan Klíčovou dírkou (s. 19)

Až v tu chvíli si pistolník vzpomene na ilustraci ve své oblíbené pohádkové knize Kouzelné příběhy Eldů - šest brumláků sedí na povaleném stromě a všichni mají pozvednuté čumáky. Ten příběh se jmenoval Závan klíčovou dírkou a byl strašný a nádherný zároveň.
Smrtidech je silná bouře. Nejprve se velmi oteplí a vzápětí tak hrozná zima, že rybníky zmrznou a tráva se promění ve sklo. Navíc fouká silný vítr, který láme stromy. A lidé, kteří nemají brumláka zemřou, protože není nikdo, kdo by je varoval.

"A ještě jedna věc!" zavolal za nimi Bix, takže se otočili. "Jestli zahlídnete toho blbce Andyho, vyřiďte mu, že o žádnou písničku nestojím a nechci, aby mi četl nějaký zatracený horoskopy!"
Stephen King: Závan Klíčovou dírkou (s. 21)

Víte jak je všechno se vším propojené? Tak Andyho potkají pistolníci v Calla Bryn Sturgisu, ale žádný si na vzkaz nevzpomněl. Rozloučili se s převozníkem Bixem a došli do vesnice. Brumlák Ochu se začal točit v kruzích. Bouře byla blíž, než tušili. Uschovali se tedy v obecní síni a nasbírali dřevo, aby bouři přečkali.
Susannah chtěla vyčistit komín v krbu. Vjela až do útrob krbu a zahleděla se vzhůru.
... a pak na ni žuchlo mohutné černé mračno sazí. Její reakce byla okamžitá, barvitá a zcela v duchu Detty Walkerové.
"No to mi polib pr*el a odkýbluj se do nebe!" zařvala.
Stephen King: Závan klíčovou dírkou (s. 24)
Roland jim během bouře vypráví dva příběhy. Jeden je pravdivý, protože ho prožil se svým dávným ka-mate Jamiem a druhý mu čítávala matka, když byl ještě malý.

Druhá část příběhu je nazvána Zvěrodak. Roland vzpomíná, když je jako mladý pistolník nedlouho po matčině smrti (kterou "zavinil") poslán do Debarie. Městečka, ve kterém prý řádí zvěrodak - člověk proměňující se v různá zvířata. Na svědomí má už třiadvacet mrtvých. Na farmě, kde se odehrály poslední vraždy, přežil jen jeden malý chlapec Bill. Roland, aby ho uklidnil, mu vypráví příběh z Knihy Eldů, jejž mu před spaním čítávala matka: Závan klíčovou dírkou.

Přemýšlel jsem, jak začít. "Znáš příběhy, které začínají ,Kdysi dávno, než se narodil děd tvého děda'?"
"Všechny tak začínají. Alespoň ty, které mi vyprávěl tatínek. Než řekl, že už jsem na pohádky moc starý."
"Nikdo není na pohádky moc starý, Bille. Muž nebo chlapec, dívka nebo žena, nikdy nejsou příliš staří. Žijeme pro ně."
Stephen King: Závan klíčovou dírkou (s. 90)

Třetí část je Závan klíčovou dírkou. Kdysi dávno na pokrají neprozkoumané divočiny zvané Nekonečný les, žil chlapec Tim se svou matkou a otcem. Byli chudí, ale šťastní. V jedenácti letech o otce přišel, když jej v lese zabil drak. Nedlouho poté měl přijít výběrčí daní a na ty nebyly peníze. Timova matka se tedy znovu provdala - za parťáka Timova otce. Ten ale nebyl dobrým manželem. Pil a tloukl ji.
Když se objevil výběrčí daní, pošeptal Timovi, aby jej v noci vyhledal a dal mu klíč. Kouzelný klíč, který odemkne cokoli, ale jen jedenkrát. Ten výběrčí byl Randall Flagg.
A jak to v pohádkách bývá, nechybí ani zázračné bytosti.

Síga byla nejvýš čtyři palce vysoká. Byla nahá a krásná. Nedalo se poznat, jestli má tělo stejně zelené jako světlo, které z ní vycházelo, protože zář kolem ní byla pronikavá. Přesto viděl, jak se na něj mile usmívá, a věděl, že ona ho vidí velmi dobře, i když její mandlové oči, které k němu obracela, byly bez zornic. Křídla tiše a bez ustání jemně drnčela.
Stephen King: Závan klíčovou dírkou (s. 155)

První a nejdůležitější informace - nejedená se o horor. Spíš o tři krásné příběhy a každý z nich trochu jiný. Jestli nějaký žánr v Temné věži dosud chyběl, tak to byla pohádka. Pohádka o statečném Timovi plná zázračných tvorů, bílé i černé magie a zmutovaných bahenních lidí se četla skoro sama. A až jednou budu mít děti, možná jim budu také číst Závan klíčovou dírkou. Potěšil mě, pokud se to tak dá vůbec říct, kouzelník Randall Flagg, který se objevil už v knihách Dračí oči, Svědectví a některých dílech Temné věže (především v tom prvním - Pistolník).
Kingovi se povedlo stvořit něco krásného s dobrým koncem. Dobrý konec je věc vzácná a je třeba ji hýčkat. Jen škoda, že ten konec přišel tak brzy. Kniha je totiž opravdu krátká.

Stephen King: Dallas 63

6. června 2013 v 10:29 | Karin

Jízda s Kingem do časů Elvise a JFK


Těžko hledat někoho, kdo by neznal jeho jméno. Řeč je o jednom z nejúspěšnějších autorů současné doby, který má na kontě přes šedesát knih. Stephen King se opět rozhodl opustit škatulku spisovatele krváků a přichystal pěkně divokou jízdu napříč novodobými americkými dějinami. O útoku na prezidenta J. F. Kennedyho vzniklo mnoho konspiračních teorií, knih, domněnek, filmů, a King se tohoto tématu v nejnovějším románu zhostil po svém. Původně chtěl knihu sepsat už v roce 1972, ale jak sám v doslovu říká: "Výzkum, který bych musel provést, mi připadal příliš rozsáhlý na člověka, kež učí na plný úvazek. Měl jsem ještě jiný důvod: i po devíti lidech byla a rána příliš živá."
Hlavním hrdinou je učitel angličtiny Jake Eppig, který si přivydělává učením v programu pro dospělé. Od Harryho,
jednoho ze studentů, dostane slohovou práci o tom, jak jeho otec zabil zbytek rodiny.
O několik dnů později jeho přítel Al, starý a nemocný kuchař, který vede místní bistro, prozradí Jakeovi tajemství: v komoře jeho občerstvení se nachází portál do roku 1958 a on si tam čas od času odskočí na malý výlet. Ale uvědomil si, že by mohl něco změnit. Třeba zabránit vraždě Kennedyho. Vyšle Jakea na šílenou misi do minulosti, aby útoku zabránil
a možná zachránil i rodinu Harryho.
King mistrně pracuje s detaily. Až do takové míry, že během pár stránek uvěříme, že to kolem je současnost. Krásně vzpomíná na staré dobré časy. Najednou víme, co se nosilo, jedlo, pilo, kouřilo, jaké
účesy byly in, v rádiu hraje WJAB a zázvorové pivo stojí deset centů. Pochopíme, jak se k sobě lidé chovali, co běželo v televizi, i jaká auta se proháněla po ulicích koncem padesátých a začátkem šedesátých let minulého století.
Příběhy o cestování v čase se často setkávají s problémem časového paradoxu. Stačí totiž jen maličko změnit minulost a ona se změní i budoucnost. King se s tím jako zkušený autor popral a jeho řešení je přijatelné. Protože když vylezeme z králičí nory, čeká nás muž se žlutou kartou.
Kniha má sice přes sedm set stran, ale nenudí ani jediným řádkem. Pořád se něco děje, ať už kolem domnělého vraha L. H. Oswalda nebo hlavního hrdiny Jakea.
Radost mi udělal odkazem na minulá díla - město Derry, které je dějištěm mnoha jeho předešlých knih a jedním z nejstrašidelnějších imaginárních měst v Americe. A to poznal Jake na vlastní kůži.
A konec? Je přirovnáván k třešničce na dortu. Občas se setkávám s tím, že se autor pustí do psaní a po šesti set stranách najednou zjistí, že už by měl pomalu končit, a utne to nepříliš vhodným způsobem (například v románu Pod kupolí). Toho se naštěstí v Dallasu vyvaroval a konec románu je fantastický! Jeden z nejlepších a nejdojemnějších konců, jaké od Kinga pamatuji. Ano, dopadlo to dobře!
Jako nevýhoda se může jevit rozměr díla. Opravdu to není knížka, kterou dáma hravě strčí do kabelky. Sedm set stran se
pořádně pronese, obzvlášť v pevné vazbě.
Shrnuto, podtrženo: King ukázal, že i v čtyřiašedesáti letech má co říct. Umí postrašit.
Napíná. Téměř osm set stránek není problém zhltnout na pár posezení a pak přijdou otázky.
Co kdybyste se mohli vrátit časem? Ze světa mobilů a internetu do éry Elvise a JFK? Co byste udělali?


Stephen King: Dallas 63. Pavel Dobrovský- BETA, Praha 2012, 736 s.

Jdi, jsou i jiné světy než tento

25. května 2013 v 17:32 | Karin
Nemůžu se dočkat, až budu mít po zkouškách a čas jen a jen na čtení. Možná budu trochu spát a ještě míň jíst a víc chlastat, ale hlavně číst. A ponořím se do světa Rolanda Deschaina. Čeká mě jeho putování k Temné věži a nový Závan klíčovou dírkou. Bude to krásné a když ne, co na tom. Život není krásný a všichni jsme šílení. A ti co si vypadají, že ne, to možná trochu líp skrývají.

Stephen King je Pod kupolí

20. listopadu 2012 v 11:13 | Karin
Stephen King: Pod kupolí. Beta - Pavel Dobrovský, 2010. Překlad Linda Bartošková. 944 stran.

Těžko hledat někoho, kdo by neznal jeho jméno. Pro milovníky hororu je modla, pro začínající autory, kterým se dostalo do ruky O psaní je učitelem, děti i dospělí se choulí do peřin při čtení jeho takzvané pohádky Dračí oči a i absolutní "nečtivci" roní krokodýlí slzy za Johna Coffeyho při sledování Zelené míle. Řeč je o jednom z nejúspěšnějších autorů současné doby, který má na kontě přes šedesát napsaných knih. Řeč je o Stephenu Kingovi, který se opět rozhodl opustit škatulku spisovatele krváků a napsat něco na pomezí sci-fi a hororu. Devíti set stránkovou knihu s názvem Pod kupolí zavřel ústa všem kritikům, kteří tvrdili, že poté, co jej v roce 1999 srazilo auto a vážně poranilo, se jeho styl psaní zhoršil. Král hororu Stephen King vytáhl ze skříně černý plášť a za troubení famfár usedl zpět na trůn strachu. Román vydalo nakladatelství Beta v roce 2010 a několik týdnů okupoval žebříček nejprodávanějších titulů.
Vítejte v Chester´s Millu. Kocháte se pohledem na krajinu z vyhlídkového letadla, pozorujete lidi, kteří se pod vámi procházejí a najednou je něco špatně.
Barbie se podíval nahoru. To pěkné letadýlko, které mu ještě před pár vteřinami prolétalo nad hlavou, padalo z nebe, ovšem ve splácnuté verzi jako z Bizarního světa. Na silnici cosi třísklo, rozmetalo kolem hroudy asfaltu a pak se to opilecky odvalilo do vysoké trávy nalevo. Vrtule.
Autor vás nemilosrdně strčí pod kupoli spolu s šedesátkou dalších obyvatel městečka, kteří jsou odkázáni pouze na sebe a ty, kteří velí. Nabízí se otázka, odkud se tajemný poklop vzal, z čeho je tvořen a především jak se ho zbavit?
Pak do čehosi vrazil, a pořádně. Žádná překážka tam nebyla, ale Barbie viděl, jak se chlapovi splácl nos na stranu, protože se zlomil. Chlap se odrazil zpět a krvácel z úst, nosu a čela. Civěl na Barbieho užaslýma, zmatenýma očima a Barbie na něj civěl úplně stejně.
King rád studuje lidské chování v extrémních situacích a čtenář je svědkem přeměny civilizovaných občanů zmanipulovaných strachem v primitivní stvoření. Dochází potraviny, vzduch se nejprve enormně zahřívá a pak začíná ubývat. Atmosféra v městečku houstne a osídlení řídne, protože lidé umírají. Zlí i ti dobří. Rukou vlastní i cizí. Ze stránek lezou vnitřnosti, tak jak má King rád. Vyvedené jsou záporné postavy, které čtenář z hlouby duše nenávidí a při čtení bojuje s nutkáním hodit knihou o zeď, protože "je to prostě nefér, zatr-paceně". Bastardem s velkým B je dokonale vykreslený samozvaný vládce městečka Velký Jim, místní radní, který rozmáčkne kohokoli, kdo se mu postaví do cesty a v nastalém chaosu si libuje.
"Je to jako konec světa," ozval se Andy tichým, ohromeným tónem.
"Žvandy dandy!" okřikl ho Velký Jim. Poprvé od chvíle, kdy Kupole zaklapla, ho napadlo, že tuhle situaci možná nedokážou zvládnout - on ji nedokáže zvládnout - ale hned tu myšlenku zuřivě zahnal.
Naštěstí se pod kupolí nachází i několik odvážných, kteří se postaví na konci nejen radnímu, ale i samotné kupoli. Právě konec knihy se ukázal jako jedno z nejdiskutovanějších témat. Je mi to líto, ale přikláním se k většinovému názoru, že byl zbytečně uspěchaný a jaksi nedotáhnutý. Posledních sto stran je trochu málo na vysvětlení záhadného jevu. King je mistrem v mnoha ohledech, ale konec byl přitažený za vlasy a já vím, že by to dovedl napsat i lépe. Nechceme žádné zelené mužíky, kteří za všechno můžou.
Idea knihy se datuje rokem 1976, jak se King svěřuje v doslovu a tím popírá názory, že by hlavní zápletku "ukradl" z filmového zpracování seriálu Simpsonovi. Před více než třiceti lety napsal šedesát stran rukopisu, ty dal do krabice, krabici na půdu a pak všechno úspěšně ztratil. Naštěstí se mu podařilo se i po takové době rozvzpomenout a román dopsat.
King je mistr v navození atmosféry. Když řekne, že je tma, tak všechna světla kolem zhasnou a vy pořádně nevidíte na písmena. Bravurně zachází s jazykem. Občas chrlí víc slov, než je třeba, ale tentokrát udržel slovní gejzíry na uzdě, to je další bod k dobru.
Ti, kteří mají jeho další výtvory v malíčku, si budou libovat nad množstvím odkazů na jeho předešlá díla.
Za zmínku také stojí poznatek, že BETA konečně po letech přišla s obstojným přebalem na knihu. Bravo!
Jako nevýhoda se může jevit rozměr díla. Opravdu to není knížka, kterou dáma hravě strčí do kabelky. Devět set stran se pořádně pronese, obzvlášť v pevné vazbě.
Hlavní postavy jsou sice charakterizovány bravurně, ale ty, které si má čtenář oblíbit, jsou načrtnuty poněkud plošeji, než v jeho podobných dílech, a to je škoda.
Dalším faktem, který nelze bohužel opomenout je množství chybějících slov, špatných předložek a šotků. Vinna je v tomto případě čistě na straně korektora, který se může při takovém rozsahu lehce přehlédnout, ale chyby byly natolik do očí bijící, že mi nezbývalo nic jiného, než popadnout tužku a alespoň v mém vlastním výtisku chyby opravovat.
Shrnuto, podtrženo: King ukázal, že i v třiašedesáti letech má co říct. Umí postrašit. Šokuje. Myšlenka izolace působí neotřele. Téměř tisíc stránek není problém zhltnout na pár posezení a pak přijdou otázky. Nebýt podivného konce, možná bych Pod kupolí zařadila i do top desítky titulů. Pro čtenáře bez zkušeností s Kingem je možná trochu vhodnější, než pro ostřílené fanoušky. A jak říká: Pravda je někde venku.

Stephen- rozhovor (srpen 2012)

22. října 2012 v 20:15 | Karin
Na internetu se mi zadařilo objevit hotový poklad- přeložený rozhovor s S. Kingem z letošního srpna. Trochu jsem si oddechla, že Steve vypadá na svůj věk (a všechny ty úrazy) dost čile. Jeho smysl pro humor mě dostával pokaždé do kolen ("Nebudu postávat v knihovnách po celém světě a říkat tajemným hlasem: Vem si moji knížku..."). Mluví o psaní, knihách, dětství a dostává moderátora tím svým neustálým- "No."

http://www.videacesky.cz/talk-show-rozhovory/stephen-king-u-craiga-fergusona


Stephen King: Dallas 63Mimochodem, když už jsme u těch novinek, tak 30. listopadu konečně vyjde v češtině nejnovější román Dallas 63 (v anglickém originále 11/22/63 vyšla již loni). Na více než 850 stranách nás King zavede do roku 1963, kdy žil ještě Elvis i prezident Kennedy. Hlavním hrdinou je učitel angličtiny na střední škole, který se nějakým způsobem dostane do minulosti a tu může změnit. Ale co když...

Kubrickovo Osvícení

21. srpna 2012 v 17:52 | Karin

Výtisk románu Osvícení, který patří Stanleymu Kubrickovi (ten režíroval film). Můžete si všimnout poznámek, komentářů, zvýrazněných pasáží.. Obvykle bývá vystavena v Londýnském muzeu, teď ale cestuje po světových výstavách.

Dopis S. Kinga pro redaktora

22. června 2012 v 11:40 | Karin
Když bylo Kingovi 14 a doufal, že jeho povídku otisknou v časopise :) teď prosí oni jeho, aby jej směli otisknout :) to je život.

Steve

14. června 2012 v 13:28 | Karin
Parodie na Osvícení :) Simpsonovi

Odkaz na román Misery v seriálu Griffinovi a také možná na tu jeho nehodu..


Přátelé- Joey a Rachel koukají na zfilmované Cujo

Joey četl Osvícení a tak se bál, že ho schoval do mrazáku.
 
 

Reklama


Rubriky