Únor 2018

Dan Brown: Počátek (jsem zasažena!)

27. února 2018 v 21:16 | Karin |  Čtenářský deník
Moje první setkání s Danem Brownem v knižní podobě (dosud jsem jen pasivně konzumovala filmová zpracování a audioknihy - hanba mi!). Bála jsem se, že to bude přemoudřelé nebo plné odkazů na minulé knihy, což by zdržovalo. Nic z toho tam nebylo. Jsem prostě unešená! Možná to není tak dobré jako Inferno (Itálie je moje láska), ale má to všechny aspekty, které od knih s Langdonem očekáváme a zároveň to není předvídatelné ani nudné.

Nechybí exkurz do světa umění, arichitektury, symbologie, konspiračních teorií, církve... tentokrát je značný prostor věnován moderním technologiím, vesmírů a původu života. Nechybí honičky s policií, krásná femme fatale. A přesto je kniha originální, jedinečná, akční! Plná nepředvídatelných tajemství a záhad. Budete si namáhat mozek spolu s Robertem Langdonem. A občas budete pořádně napjatí.
Ačkoli dle jiných recenzí nejde v autorově tvorbě o vrchol, já jsem se královsky bavila a upřímně, jedinou slabší stránkou pro mě byly příběhy královské rodiny. Závěr byl mistrovský a jako vždy nutil k zamyšlení. Po přečtení budete toužit po návštěvě Barcelony víc než kdy dřív.
Hodnocení: 98%

Dan Brown: Počátek. Argo, Praha, 2018.

Zvláštní, ale pravdivé (další mistrně napsané rodinné drama)

10. února 2018 v 13:20 | Karin |  Čtenářský deník
O tom, že John Searles umí skvěle vystihnout složitost vztahů mezi lidmi, nás přesvědčil už v předchozím románu Nebudete se bát ničeho zlého, který vyšel v roce 2017 u Mystery Pressu.

Před pěti lety se rodině Chaseových obrátil život vzhůru nohama, když nejmladší z nich, tehdy osmnáctiletý Ronnie zemřel při autonehodě po cestě ze školního plesu. A teď, když už se rány trochu zahojily, zvoní u jejich dveří Ronnieho tehdejší přítelkyně Melissy, protože je přesvědčená o tom, že s ním čeká dítě...

Před minulostí není úniku. V retrospektivních pasážích se dočítáme nejen o tragické nehodě a tomu, co jí osudný večer předcházelo, ale i o následcích pro každého z protagonistů. Matka Ronnieho tráví dny posedáváním na gauči, chorobným přejídáním a hádáním se s druhým synem Philipem. Ten od ní po nehodě utekl na několik let do New Yorku, kde se chtěl prosadit jako básník, ale nesebral k tomu odvahu. Melissa utekla z domu, stále je do svého mrtvého přítele až fanaticky zamilovaná, čeká dítě a je bez prostředků. Nejspíš svůj smutek před otěhotněním utápěla v litrech alkoholu...
Působí to až absurně. Obvykle v nás smrt mladého člověka vzbudí nutkání přehodnotit svůj život, splnit si své sny a žít naplno. Searlesovi hrdinové ustrnuli v nic nedělání. Jsou to outsideři. Mají vůbec ještě naději na změnu?

Na konci se do románu vmísí prvky thrilleru, které nejdřív pozvolna ubíhající vyprávění pořádně popoženou. Můžu prozradit, že půjde o život a bude to pořádně napínavé. Je trochu škoda, že takové nebylo vyprávění hned od začátku. Vyzdvihnout musím samozřejmě psychologii hrdinů i to ponuré vyznění. A samozřejmě mě uchvátila obálka. Je naprosto úžasná! Je škoda, že nakladatelství zasílá na recenze jen e-booky.

Závěr? Pokud máte rádi rodinná dramata, je to přesně čtení pro vás. Kniha splňuje očekávání, i když ničím moc nepřekvapí (na rozdíl od Nebudete se bát ničeho zlého, kde jsem byla napjatá většinu času a odhalovala jedno tajemství za druhým, v Zvláštní, ale pravdivé udělá autor práci za vás, všechno vám postupně naservíruje a třeba tajemný motiv dítěte počatého ze záhrobí vyšumí naprázdno).
90%

Za recenzní e-book velmi děkuji nakladatelství Mystery Press, kde také knihu s krásnou slevou můžete zakoupit. A nebudu se tajit tím, že toto nakladatelství je pro mě zárukou kvalitního čtení :) takže se určitě podívejte, jaké další zajímavé tituly u nich můžete zakoupit.
John Searles: Zvláštní, ale pravdivé. Praha, Mystery Press, 2017. 323 stran.

Chystá se filmová adaptace, které se ujme režisér slavného La la landu!

Martin Bečan: Kaziměsti

8. února 2018 v 9:42 | Karin |  Čtenářský deník
Přiznám se hned - tentokrát asi nebudu úplně objektivní. Autor je totiž můj "spolužák" (chodil o rok výš na vysoké škole), dokonce jsem s ním měla jako pískle v prvním ročníku bakalářského studia hodiny tvůrčího psaní u Antonína Bajaji. A už tenkrát se mi líbila povídka, kterou nahlas četl před třídou. No, další fanoušek Kinga, to se pozná. Nehledě na to, že jsem ho ve škole i mimo ni čas od času zahlédla. Takže zatímco já jsem stihla dát darem život jednomu (a půl) krásnému dítěti, jeho dítě vyšlo loni u nakladatelství Fragment.
A teď k samotné knize.

Čtveřice kamarádů studuje vysokou školu v Olomouci, po předáškách zapadnou do jednoho z místních pajzů, tam se zpíjejí až do rána, aby pak nečesaní a načichlí mohli zpátky do školy. Pak se ale stane něco, co jim změní životy (takže se tím trochu pomalejším úvodem prostě prokousejte!): objeví uličku vedoucí do části města, kterou nikdy dřív neviděli, a která je tak trochu podivná. Když u nich zastaví tramvaj označená číslem 0, prostě do ní nasednou a ona je zavede... do Podivna, do Nikam...

Je to tak trochu jako Ajvazovo Druhé město (jak já miluju magický realismus). Hrdinové s nezvyklými jmény (Lazar, Cesmín, Parma a Zima) objevují nový, neznámý svět, jeho obyvatele (samozřejmě i hospůdky a diskotéky). Postupně se s městem sžívají. A zapomínají na život v naší realitě.

Líbilo se mi to! Autor je kreativní, až zůstává rozum stát, kde všechny ty nápady na podivnosti vzal (že by ve Vertigu? ;-)). Druhá polovina knihy je akčnější, závěr dost filozofický, hluboký. Jména hlavních hrdinů mi zpočátku dělala trochu problém, ale ukázalo se, že mají v románu důležitou funkci. Bavilo mě sledovat proměny domů, oživlé kanály, podivná zvířata, zamilovat si stínku Andělu, prožívat lásky hlavních hrdinů, smát se jejich hašteření.
A jestli chcete vědět, co se stane, když nastoupíte do tramvaje číslo 0, prostě si Kaziměsty přečtěte. Autor už pracuje na nové knize a já jsem přesvědčena o tom, že nám má co říct.
Martin Bečan: Kaziměsti. Fragment, 2017. 256 stran

Domácnost bez odpadu (Bea Johnson)

7. února 2018 v 8:34 | Karin |  Čtenářský deník
Umíte si představit, že odpad vyprodukovaný ve vaší domácnosti za rok zaplní jednu zavařovací sklenici? Že vám na vyčištění domácnosti bude stačit jen přípravek z octa a vody? Že si budete mít vlasy mýdlem v kostce a dárky balit do látkových pytlíků? Nebo že jdete do masny s vlastní sklenicí?

Život bez odpadu a nákupy bez obalu se pomalu začínají dostávat do povědomí lidí. Třídění a recyklace jsou v módě a nádoby na tříděný odpad na každém rohu. Ale jak se dočtete v této knize, recyklace není řešením. Daleko důležitější je vzniku zbytečného obalového materiálu předcházet.

Domácnost bez obalu je plná skvělých tipů, jak omezit plýtvání, zbytečné nakupování, hromadění nesmyslů a zbavit se hromad odpadků. Obsahuje i několik šikovných návodů a receptů například na čistící prostředky za pár korun a bez plastového obalu. Kapitoly se věnují vždy jedné oblasti (nákupy potravin, vybavení kuchyně, koupelny, pracovny, svátky...) Na konci naleznete poznámkový aparát uzpůsobený českým čtenářům obsahující například tipy, kde nakoupit bez obalu a nejen potraviny, ale i kosmetiku, množství odkazů na česky psané webovky související se zero waste životním stylem.
V knize si určitě najde každý to svoje, co bude chtít zavést a ozkoušet.

Občas jsem se při čtení musela pousmát, když autorka například zjistila, že používání jednorázového plastového nádobí je hrozné (vážně?), nebo že by neměla dětem dávat polotovary (vážně?) a měla by jim raději péct doma sušenky. A občas jsem kroutila hlavou. Vážně nebudu těsto válet sklenicí jen proto, abych neměla doma zbytečně váleček :-D. A úplně si neumím představit, že jednou kostkou mýdla si meju ruce po návštěvě toalety, dcerce umývám zadeček, pak si jím meju vlasy a muž ho používá na holení :-D.

A něco vám řeknu, je to vážně výzva! Kniha mě nesmírně ovlivnila. Ačkoli jsem ráda, že u nás doma se vůbec jídlem neplýtvá, nenapadlo mě polotvrdé rohlíky rozkrájet a schovat do mrazáku, abych z nich pak udělala výbornou žemlovku. Na nákupy chodíme odjakživa s látkovými taškami, pečlivě třídíme plasty, sklo i papír, začali jsme teď s tříděním hliníku (a snahou se mu úplně vyhnout), pořídili jsme si nádobu na bioodpad (v DM ji teď dávají jen za 120 bodů zdarma!), uvažujeme o založení kompostu, když už máme tu zahrádku. Pečivo a zeleninu a ovoce kupujeme jen do látkových pytlíků (krásné pořídíte na Fler.cz), odličuji se látkovými tamponky (rovněž velký výběr na Fler.cz) a dost vážně uvažuji, že zkusím muže uvrtat do nákupu do sklenic a pytlíčků v obchodě bez obalu (který je ale v jiném městě :-( ).
Rovněž vám doporučuji úžasné, inspirativní facebookové stránky Reduca.cz, kde co chvíli přibude nějaká nová vychytávka a inspirace.

Moc ráda bych si knihu natrvalo nechala ve své knihovničce, ale splním přání autorky a daruji ji další ženě v domácnosti (poté, co si opíšu ty nejlepší recepty a ofotím poznámky pro české čtenáře).
Tak co? Zkusíte jeden nákup bez plastových sáčků?
Bea Johnson: Domácnost bez odpadu. PeopleComm, 2016.