Duben 2017

Michael Kardos: Dřív než ji najde (Recenze)

18. dubna 2017 v 20:05 | Karin |  Čtenářský deník
Michael Kardos: Dřív než ji najde. Mystery Press, Praha, 2017. 368 stran, překlad Monika Pavlisová.

Šest hvězdiček z pěti

******


Rodinné drama s příměsí thrilleru je spolu se severskými detektivkami právě v kurzu a novinka amerického spisovatele Michaela Kardose bývá srovnávána s bestsellery jako je Dívka ve vlaku Pauly Hawkins a Zmizelá od Gillian Flynn. Oba populární romány jsem četla a musím konstatovat, že Dřív než ji najde nesází jen na "čtivost", nebo kvalitní propagaci.

Příběh se odehrává ve třech časových rovinách - přítomnosti roku 2006, v roce 1991 a 1965. Úvod a závěr je rámcově uzavřen blogovým zápiskem Starého muže za psacím strojem, bývalého novináře z malého městečka Silver Bay posedlého patnáct let starým případem Millerových. Kamioňák Ramsey Miller jednoho zářijového večera brutálně zavraždil svoji ženu a tříletou dceru Meg buď zabil, nebo unesl neznámo kam, neboť se dosud jeho ani její tělo nenašlo. Vzápětí se čtenář dozvídá, že malá Meg vyrostla v utajení pod jménem Melanie u tety a strýce v Západní Virginii. Život v programu na ochranu svědků přináší svá úskalí a poté, co Meg zjistí, že je těhotná, vzepře se pěstounům a dychtíc po svobodě se rozhodne poznat strašáky z dávné minulosti.

Autor rozehrává se čtenářem šachovou partii a spolu s hlavní hrdinkou postupně odkrýváme pravdu o tom, kým byla i kým je. Psychologie postav je přímo mistrovsky odvedená práce, ať už jde o myšlenky pubertální dívky nebo bývalého kriminálníka Ramseyho Millera. Kardos zalidnil svoji knihu zajímavými postavami, jež se vymykají škatulkám a mnohdy překvapí, ačkoli platí, že děti jsou formováni rodiči a prostředím, v němž vyrůstají. Hrdinové jednají uvěřitelně, realisticky, logicky. Autor je i mistr vnějších popisů: "Ve skutečnosti by o něm asi neřekla, že je hezký. Předpoklady pro to měl všechny: důlek na bradě, modré oči, dokonalé vlasy, ale dohromady to k sobě příliš neladilo. Jako by je někdo objednával samostatně." S. 139.
Retrospektivní pasáže jsou věnovány stěžejním postavám (rodičům Meg - otci Ramseymu, matce Allie) a jejich vnitřním světům, úvahám… Ramsey, který zpočátku figuruje jako chladnokrevný vrah, byl možná i citlivým mužem, který miloval svoji rodinu, rybaření, hudbu, západy slunce… Za zmínku stojí i zdařilé grafické zpracování blogového zápisku, dopisu FBI i záznamů o policejním zatčení.


Užila jsem si i popisy každodenních drobností, detailů (v tomto ohledu mi Kardos připomíná stylem psaní Stephena Kinga): "Pizza byla studená a tvrdá, ale on si ji vychutnával. A takhle to teď měl se vším: země a nebe zalité barvami. Hudba kapely, která v útrobách rezonuje s mnohem větší silou. Fixa, která klouže po papíře, auto, které projíždí před domem. Hudba v televizi v obýváku nabírala sílu do dramatického crescenda. Sušička v prádelně rytmicky duněla: b-b-da, b-b-da…" S. 89.
A přesně takhle jsem si vychutnala celou knihu do poslední tečky. Nenapadá mě nic, co bych vytkla. Příběh vygradoval a já nakonec zůstala prostě zírat. Pro mě je to nejlepší kniha, jakou jsem letos četla. Prostě ty popisy života obyčejných lidí, kteří vezmou věci do vlastních rukou miluju.

Novinka nakladatelství Mystery Press je první u nás vydanou knihou Michaela Kardose, který ale není v literárním světě nováčkem. Obdržel již ocenění za román Třídenní aféra (snad se co nevidět dočkáme překladu).Děkuji nakladatelství Mystery Press za poskytnutí recenzního e-booku a obratem objednávám voňavý, hmatatelný výtisk, protože Dřív než ji najde je mnohem víc než knižní jednohubka. Je to několikapatrový čokoládový dort. Se šlehačkou.


The Colorado Kid vyjde v červenci

4. dubna 2017 v 10:17 | Karin |  Stephen King
Letos se toho kolem Stephena Kinga hodně děje a to i v našich končinách. Tímhle mi hned zrána rozradostnilo den Nakladatelství Beta. Tajuplný román vyšel v originále roku 2005 v Hard Case Crime (ve stejné řadě se objevil později i jeho Lunapark, všimněte si podobnosti přebalů). Snad i tentokrát si naše nakladatelství jen mírně přebal upraví a zachová jeho původní ráz.
The Colorado Kid se stal volnou inspirací k seriálu Haven (běžel mezi lety 2010-2015).


Recenze: Suburra (Řím, hlavní město mafie)

3. dubna 2017 v 14:23 | Karin |  Čtenářský deník

Řím, hlavní město mafie

****

Carlo Bonini, Giancarlo De Cataldo: Suburra. Dobrovský s.r.o., Praha, 2017. Překlad Petra Najmanová.

Ústředním motivem mafiánského příběhu ze současného Říma je získání pozemků pro vybudování italského "Las Vegas", samozřejmě pozemky chtějí pro sebe ti, kdo ve městě tahají za nitky - tedy čelní představitelé gangů. Mafie natahuje prsty všude, od obyčejných lidí, kterým půjčuje peníze a pak je zpět vymáhá drastickými způsoby, po nejvyšší politiky. Mafie má moc, styky, peníze. A co se nedá koupit, to si umí vynutit násilím, bohužel mnohdy na nevinných lidech. O moc se dělí tři gangy - nejstarší a nejváženější, v jehož čele stojí Samuraj (ten se snaží zbytečně neprolévat krev a k dosažení svých cílů využívá raději moci peněz a vlivu). Cikánský gang Anacletiů, který naopak touží po krvi a pomstě a nejmladší klan ovládající předměstí Ostia veden mladým Číslem 8. Ukazuje se, že mírové vztahy mezi gangstery jsou velmi křehké a stačí jedna nepovedená aférka úplatného politika, aby došlo ke krvavé válce.
"Samurajovi bylo dvaapadesát, byl vysoký s hodně krátkými šedými vlasy. Oblékal se vždy se střídmou elegancí, jeho oblíbená barva byla černá. Rád nosil pod saky značky Kiton strečová trika, která zdůrazňovala pevné a přirozené svaly. Nešňupal koks, nekouřil cigarety a jen při výjimečných příležitostech si dopřál na prst čisté sladové whisky.
Samuraj nebyl otrokem ničeho a nikoho.
Samuraj nebyl pod kontrolou ničeho a nikoho.
Byl to on, kdo kontroloval všechno. Byl to boss."1
Příběh je rámcově uzavřen - je popsáno sedm dní (a nocí) v ulicích Říma. Román nemá hlavního hrdinu, nebo klan, z jehož pohledu by byly události líčeny. Autoři se nebáli příběh bohatě zalidnit, čímž poněkud ztížili situaci čtenářům, kteří se musí v záplavě postav zorientovat. Sama jsem několikrát listovala zpět, abych si připomněla, ke kterému klanu onen hrdina patří. Už proto nejde jen o odpočinkové čtení, ale je vyžadováno plné nasazení. A stojí to za to. Charaktery nejsou jen černobílé, i taková šlapka má své sny, jsou nastíněny její vnitřní pohnutky, myšlenky. A policejní plukovník nemusí mít minulost bez poskvrny. Oproti filmovému zpracování, v knize mají místo i kladnější hrdinové (policisté Marco, Alba, Brandolini, aktivistka Alice).
Kniha je napínavá. Tomu dopomáhají dialogy (samozřejmě v duchu gangsterek, tak to má být). Nechybí ani to, co milovníci žánru potřebují - svět podsvětí je plný násilí, sexu, peněz a drog. Mafie se neštítí ničeho, a tak budete svědky mučení, vražd, přepadení, honiček, upalování… A křehkým povahám, ke kterým se teď počítám, to ne vždycky bude dělat dobře.
Autoři románu nejsou ve světě literatury nováčky, na svém kontě mají oba už několik knih, které však v češtině doposud nevyšly. Suburra je jejich první spoluprací. Nabízí se otázka, nakolik se v románu odráží současná situace v Římě (děj se odehrává v roce 2011 v době pádu vlády Silvia Berlusconiho).
Suburra je často srovnávaná s Kmotrem Maria Puza (mimochodem, věděli jste, že ten je třetí nejlépe hodnocenou knihou v žebříčku Databáze knih?!). I já jsem milovníkem populárních příběhů o bossovi všech bossů Donu Corleonovi, a proto musím konstatovat, že Suburra se s touto klasikou srovnat nedá. Knihu si užijí milovníci akčních filmů i ti, kteří rádi proniknou do tajů světa podsvětí a popřemýšlí o tom, kdo vlastně vládne dnešní společnosti.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega. Knihu můžete zakoupit zde: