To nevadí, nevím nic o životě.

29. července 2015 v 15:09 | Karin
Poslední slavičí zazpívání a růže uvadla. To nevadí. Vílo, to nevadí.

Má iluze mi zmizela spolu s inspirací. Mám chuť jim napsat asi tisíckrát denně! Vymýšlím nová slova, která by se hodila pro pojmenování toho, co by mohlo/mělo nastat.
Zavazovala jsem si tkaničky, pak to skončilo. Už se neuvidíme. Už se nepotkáme.
Já sice nevím o životě nic, ale co víš ty?! Už se nepotkáme a přesto každý den...!
Kurte přestaň zpívat o tom, že nejsi jako oni... A nauč se odpovědnosti!
Ano, sleduji fotky motýlů s potrhanými křídly i letadly padajícími střemhlav. Zničena. Viděla jsem desítky mrtvých můr a nechala si to pro sebe.
Dáš si tutti frutti? Ne!
A vůbec mi není divně, když chodím v obchoďáku kolem ananasů! Vůbec se nebojím lahve vína plné motýlů! A vůbec tam nebyli motýli, ale jen a jen vztek! A nepiju teď bílej čaj.
Už se neuvidíme! A jsi v každé druhé pitomé knize! Křičíš na mě z básní noci, křičí na mě Kratochvil i ... ne, varani přece nemohou křičet. Anna Eliotová se mi vysmívá ze stromu spolu s rusalkami. Dělají mi ze života peklo! Posmívají se, koušou mě do kotníků, tahají za vlasy do kopřiv. A pak cítím vůni, co je podobná a slzí mi oči. Asi je moc silná.
Myslíš si, že bylo snadné přijít a dělat jakoby nic, abys pak ani nepozdravil? A bylo mi to líto a teď mám vztek! A každej schod mě bolel! Můžeš si je třeba přepočítat.
Už se neuvidíme. Dávám výpověď z toho světa tam.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blondie | Web | 31. července 2015 v 13:13 | Reagovat

Tohle se mi líbí. Nedovedu přesně formulovat proč, protože se mi význam textu zrácel, rozmazával a často měnil, nicméně ve mně zanechal jakýs neurčitý pocit, který mi je blízký.

2 themadsilence | 4. srpna 2015 v 21:25 | Reagovat

já tě miluju.

víc nemůžu dodat, protože víc dodávat nemusim, TY mi rozumíš.

a já tobě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama