Po ránu princezna je ospalá

25. února 2015 v 18:03 | Karin |  Svět je opět krásnej (střípky rockerské princezny)
Jsem prý hrozně křehoučká, malinká jako víla. To mi říká, když mě při usínání hladí ve vlasech. Jindy šeptá krásné věci o naší společné budoucnosti. O dětech. Těch nejkrásnějších. Které samou láskou skoro umačkáme. Zasněně mi hladí "prázdné" bříško a slibuje, že o mně/nás bude vždycky pečovat. Já to samé dělám pro něj. Každý večer mu převazuji ránu, dělám snídaně, obědy. Občas ho i polituji, ale ne moc často, aby si nezvykl. On vaří skvělé večeře a kupuje mi knihy, květiny a nugátové bonbony. Vrtá police (i když se to nesmí), abych si měla kam usadit všechny mé rozkošné víly. Dělá, že ho zajímají mé přednášky o "zajímavé" literatuře. Vybírá mi šaty, těšíme se na léto. Vybírá dům. Na hřbitově se mnou zapaluje svíce. Je hrozně chytrý, umí skenovat a kopírovat (já ne).
Společně šetříme na dovolenou u moře. Prý nám šetří na svatbu (božíčku! ♥). Zodpovědný pán.
Chválí každý moučník (zmlsanec zmlsaný), nesnáší lechtání, říká mi nosorožče, kreslí autíčka na obálky dopisů.
Říká Miluji tě a já chvíli mlčím, pak se zeptám: "co jsi říkal?" a on to musí zopakovat. Smějeme se tomu.
Je to strašná náhoda a štěstí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama