Dopis 5.

22. června 2010 v 20:58 | Karin
Aby se příběh někam trochu pohnul, rozhodla jsem se nevypisovat všechny e-maily, které si George a Kathrin vyměnili, ale posunula jsem se v čase asi o měsíc a půl. Děkuji za pochopení :) příjemné čtení:)

Pro: Trucker George@ca
Předmět: Dopis 25.
Datum: 15. 8. 2005, 21:48
                                                              
Drahý Georgi…
Už nemám sílu psát jen věčně samé skvělé zprávy z domova, když se den za dnem víc a víc trápím. Nezvládám to tu bez tebe!!! Je to strašně těžké držet se a být tou nejlepší matkou, dcerou i tchýní. Díky bohu za naše rodiče, kteří jsou tu tak často, jak to jen jde. Ale i tak mám pocit, že jsem na všechno sama a to prostě nejde. Slibovala jsem a ujišťovala tě, že to zvládnu v pohodě, ale teď je mi špatně jen z těch šeků, které chodí domů za tvoji práci.. Taky mám slušný spisovatelský blok, dělá mi problém sesmolit kloudnou větu.
Malý právě prochází svým vzdorovitým obdobím číslo dvě. Pamatuješ si, jak na všechno odpovídal s křikem NE, když mu bylo 2 a půl roku? Teď je to hodně podobné. Zlobí, vzteká se, hází s hračkami.. Asi tomu brzy udělám přítrž. Až teď se mi ho podařilo uspat a ráno si vstává klasicky o 5 ráno.
Tvůj šéf je taky fakt obětavý muž… Nepustí tě domů, protože jsi s ním podepsal jasnou smlouvu o délce trvání jednoho roku a bla bla bla. Psal mi e-mail, mimochodem se spoustou chyb. Měl bys mu vysvětlit skloňování přídavných jmen :-D. Příští týden pořádáme pro Benjamina oslavu narozeniny (snad na ní neudělá scénu :-( ). Asi tě nepustí, viď? Nakoupili jsme ohromnou spoustu balónků, pozvali Tadeáška, několik sousedů a naše rodiče. Jsem zvědavá, jak to všechno stihnu připravit. Udělám ti aspoň fotky.
Jsem strašně unavená.. pořádně jsem se nevyspala dobrých 5 dní a už usínám i vestoje u vaření. Je mi hodně špatně a několikrát denně mám nutkání zvracet.

Mám strašné sny o tom špatným v mým životě a od rána to tu dávám do pořádku, co kde malej rozbil, zašpinil, nebo schoval. S oblibou teď hází kuličky za postel. Nezbývá mi nic jiného, než si vařit hektolitry kafe a přes den se snažit drobečka utahat, aby šel brzo spát.
Jdu si lehnout a pevně doufám, že zítra zase budu plná síly a optimismu. Tenhle mail ti asi ani nikdy nepošlu. Jen už jsem si potřebovala postěžovat. Neumím být ta dokonalá a nejsem jí.
Promiň..
Kathy
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ahmet | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 4:47 | Reagovat

Pěkný....

2 Ledvoušek | E-mail | Web | 15. února 2012 v 14:50 | Reagovat

Já chci taky takovej bloooog:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama