Dopis první

11. dubna 2010 v 20:24 | Karin
                                                                                                                        2. června 2005
Milý Georgi ♥    

Odjel jsi z domu teprve včera a už teď je mi moc smutno a co chvíli kontroluji naši zahradu z okna, jestli tohle všechno není jen sen a ty teď doděláváš tu houpačku na stromě pro malého Benjamina. Zatím je to v pořádku, moc se po tobě neptá, ale nevím, jak dlouho to tak zůstane. Jsou mu přecejen už čtyři roky a je zvyklý, že jsi byl téměř pořád doma. Tu houpačku nám prý dodělá tvůj táta, dneska jsem s ním mluvila a mám tě pozdravovat. Myslím, že tyhle dopisy jsou dobrý nápad, snad jen budou dobře docházet.

Přemýšlím, kde teď asi právě jsi a co děláš. Jestli spíš, nebo jestli jsi už překročil naše hranice. Nejspíš je příliš brzy. Máme teď sotva půl dvanácté dopoledne. Však ten malý medvídek od Benjamina nám na tebe bude dávat pozor, než se vrátíš sem. Domů. Všimla jsem si, že sis ho dával na přední sklo, když jsi odjížděl.
Dnes ráno mi nebylo moc dobře, ale to bude nejspíš tím stresem. Říkal jsi, abych ti všechno napsala. :-)

Koupila jsem si v koloniálu u Thomase mapu U.S.A i Evropy (to je skoro podpultové zboží, v takovém zapadákově) a rozhodla jsem se, že si udělám značku na každém místě, odkud mi přijde tvůj dopis. Proto budu ráda, když mi budeš psát, kde právě jsi. A kdybys zapomněl, stejně to bude na dopisní známce. Udělám si z těch značek takovou vlastní mapu tvojí trasy. O kousek se ti tím zase přiblížím.

Chtěla bych, abys mi slíbil, že kdykoli se ti jen trošku začnou klížit oči, tak si zastavíš. Mám o tebe opravdu strach. Vím, vysvětloval jsi mi, že teď ty kamiony jezdí skoro samy a ty tam máš ty svoje pípátka, co tě vzbudí, když bys třeba upadl do mikrospánku a přejel pruh bez zablikání, ale nesmíš zapomenout na nás. Vždycky jsi byl zodpovědný a opatrný, ale já se o tebe i tak moc bojím a tenhle tvůj slib mi pomůže o něco víc ke klidnému spánku.
  
Zkouším dneska udělat na oběd Lasagne s mletým masem a rajčaty. Ten recept mám od sousedky Claire. Navíc sám víš, jak má malý Benji rád rajčata a těstoviny. Občas přemýšlím, jestli nebyl v minulém životě Ital. I ta jeho hatlamatilka, kterou mluvil v půl roce, by tomu odpovídala. Namaloval ti obrázek, tak ti ho přikládám dodopisu. Bohužel jsem z něho nevymámila, co že to na tom obrázku vlastně je. Vždyť ho znáš, ten většinou mluví, jen když něco potřebuje.

Doufám, že se do Vánoc stihneš vrátit. Ještě 6 měsíců...

Budu pomalu končit miláčku. Lasagne tu už příjemně voní a malý bubnuje lžičkou o talířek. Velmi usilovně :-) . Buď na sebe opatrný Gigi, mysli na nás. My jsme pořád s tebou a dáváme na tebe pozor. Miluji tě z celého srdce. I Benjamin. Už abys byl zase s námi lásko.

Polibek posílá
Kathrin
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama